Přeskočit na obsah

Dordogne (řeka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dordogne
řeka v oblasti Périgord
řeka v oblasti Périgord
Základní informace
Délka toku483 km
Plocha povodí23 957 km²
Průměrný průtok380 m³/s
SvětadílEvropa
Pramen
Ústí
Protéká
FrancieFrancie Francie (Limousin, Akvitánie, Midi-Pyrénées, Auvergne)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Garonna
řeka na mapě Francie
řeka na mapě Francie
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dordogne je řeka v jihozápadní Francii (Limousin, Akvitánie, Midi-Pyrénées, Auvergne). Její celková délka je 483 km. Plocha povodí měří 23 957 km². Jméno řeky vzniklo z původního názvu Durānius, jenž byl odvozen z kořenu dur-, dor- z doby před osídlením Keltů (podobně jako název řeky Durance). Od 11. července 2012 je celé povodí řeky Dordogne Biosférickou rezervací UNESCO.[1]

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Řeka vzniká na svahu vrcholu Puy de Sancy v severní části masívu Monts Dore ve Francouzském středohoří v nadmořské výšce 1366 m soutokem dvou zdrojnicpotoků Dore a Dogne. Teče zhruba jihozápadním směrem. Na horním a středním toku protéká Francouzským středohořím a na dolním toku Garonskou nížinou. Poblíž Bordeaux se vlévá zprava do Garonny se kterou vytváří společné ústí zvané estuár Gironde.

Nejvýznamnější přítoky jsou Vézère a Isle.

Vodní režim

[editovat | editovat zdroj]

Na jaře a na podzim má nejvíce vody. V zimě dochází k samostatným povodním, které jsou způsobeny otepleními a dešti. V létě je vodní stav nejnižší. Průměrný průtok vody činí 380 m³/s. Na dolním toku lze pozorovat tzv. vzdouvání, přílivovou vlnu šířící se proti proudu poté, co ústí řeky je zasaženo přílivem moře.

Vodní doprava je možná pro námořní lodě do města Libourne. Řeka byla přehrazena deseti přehradami a byly na ní zprovozněny 4 velké vodní elektrárny a několik menších. Na řece leží města Bergerac, Libourne.

  1. 20 neue Biosphärenreservate [online]. Deutsche UNESCO-Kommission, 2012-07 [cit. 2017-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-12. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]